putujem.cz

Na cestu jsme se vydali v pondělí 19. března, vlakem do Brna. Po poslední noci v Česku jsme se pak busem Student Agency nechali dovézt až na vídeňské letiště Schwechat. Nedočkavě jsme prošli odbavením zavazadla a security checkem a vyhlíželi Airbus od Qatar Airways.

Letecký tripreport, část 1 – QR 96; VIE 1455 – DOH 2210; A320-100; trvání letu 5:15

Naprostý luxus. Velmi milá cabin crew, letušek bylo možná až příliš (hlavně ve srovnání s lowcostama), každou půlhodinku donesly něco k pití (víno, džusy, voda), jakékoliv požadavky nebyly problémem. Jídlo taky velmi dobré – viz fotky. IFE: dotyková obrazovka, desítky filmů, hudebních CD, TV stanic. Až mi přišlo divné, že na palubě neprodávají žádné stírací losy, drahé parfémy nebo speciální telefonní karty – to je tak, když mám průměrně každý druhý let s Ryanair 🙂 Hodnocení: 100%.

V Dauhá jsme měli na přestup necelé tři hodiny, což je přesně špatný čas, protože se člověk ani nevyspí, ani není hned v dalším letadle. My jsme ten čas strávili na sedačkách u gate, nepříliš pohodlných, ale aspoň jsem si natáhl nohy a pozoroval dění na letišti. Na to, že byla skoro půlnoc, každých pět minut startovalo nebo přistávalo nějaké letadlo. Škoda, že výhled nebyl přímo na ranveje..

Zajímavosti a tipy: 1) V Dauhá na letišti asi neznají “prsty” pro přímý nástup lidí do letadla nebo k nim asi nedošel koncept příjezdu stroje až k terminálu. Pro přesun pasažérů z letadla nebo do letadla používají busy (to ještě není tak neobvyklé), které ovšem mají jízdní dobu cca 20 minut a objíždějí letiště po obvodu. 2) Vzhledem k provozu i přes noc se letiště nezavírá – tzn. nevadí dlouhé časy na přestup a dá se i relativně dobře vyspat (např. v “silence room”). Případně lze za 40 dolarů koupit vstup do Oryx lounge (jídlo, pití, sprcha).

Tripreport, část 2 – QR 624; DOH 0105 – KUL 1350; A330-300; trvání letu 7:45

Tak jestli nás první část letu nalákala na perfektní servis, tak ta druhá byla hodně odlišná. První 2 hodiny k nám žádná letuška ani nepřišla, a když jsem si požádal aspoň o sendvič (co dostalo několik lidí okolo), tak jsem dostal odpověď “you were probably sleeping.” Ne, nespal jsem, protože jsem měl hlad! 🙂 Hlavně, že nám pár minut předtím rozdali samolepky na přilepení na sedadlo, jestli se na jídlo a na prodej bezcelního zboží chceme nechat vzbudit. Druhé jídlo už bylo v pořádku, první z našich asijských nudlí 🙂 Nabídka zábavy totožná, jenom obrazovky nebyly dotykové, ale s ovládáním tlačítky v opěrce. První let s widebody letadlem tak zanechal takový nějaký neurčitý pocit, třeba to nazpátek bude vypadat jinak. Hodnocení 3 z 5.

V Kuala Lumpur nás nejdřív překvapila zima, protože klimatizace ve všech veřejných prostorách je nastavená snad na 15 stupňů, až pak horko (to když jsme vyšli ven na autobus). A taky fakt, že se tady jezdí vlevo, na ulicích je věčně přecpáno, odevšad se na vás valí malé motorky a skútry a pokud se chcete dostat na druhou stranu, tak musíte sebrat i trochu odvahy 🙂 Ale věřím, že proti třeba Indii je tohle ještě velmi civilizovaná a uspořádaná doprava..

Zajímavosti a tipy: 1) Z letiště jezdí přímá linka autobusu i vlaku do centra (stanice KL Sentral), ale bus stojí asi čtvrtinu a jede jen o něco pomaleji (tuším rozdíl 60 vs. 90 minut). 2) Vyměňte si větší peníze až ve městě, na letišti je klasicky horší kurz (i když se neplatí poplatky za transakci). Bus stojí 10 ringgitů (MYR, cca 60 Kč) na osobu, takže stačí vyměnit jen pár dolarů.