Cesta trajektem na ostrov Jáva probíhala klidně a bez problémů. Přemýšlím, kolik ještě dopravních prostředků jsme tady nevyzkoušeli, když už máme za sebou letadlo, autobus, minivan, tuk-tuk, auto a loď. Asi už jenom ty místní tříkolky (“becak”)..
V plánu jsme měli návštěvu alespoň jednoho národního parku na východním pobřeží Jávy, buďto Baluran National Park (“indonéská africká step”) nebo ten druhý park kam se dalo jenom blbě dojet. Po vystoupení z trajektu jsme potkali kluka a holku z Holandska, kteři měli namířeno dál do vnitrozemí do Probolingga a do národního parku Bromo. Po chvilce váhání jsme se rozhodli přidat se k nim a národní parky vynechat. Aktivní sopka byla dostatečným lákadlem.
Cestu jsme absolvovali místním autobusem a celých pět hodin jsme se nestačili divit, kolik různých prodejců se u nás stačilo vystřídat. Rýže s kuřetem, krekry, slané tyčinky, nápoje. A jako třešnička na dortu postupně několik hudebních skupin místních teenagerů s neuvěřitelně rozladěnými kytarami a zpěvem podobných kvalit. Jako kulturní zážitek dobré, ale jinak..
Vsuvka: Autobusový terminál v Probolinggu je tak nechvalně známý podivnými živly taxikářů a prodejců zájezdů, že to dotáhl až na samostatnou kapitolu v Lonely Planet. Podařilo se nám proběhnout jejich zástup s vymyšlenou historkou o rezervaci v hotelu, který jsme viděli při příjezdu z okna. Ale nenapadlo by nás, že v něm nakonec budeme spát..
Na další den jsme si nechali naplánovat dvě cesty – první z nich brzo ráno na východ Slunce nad aktivní sopkou Mount Bromo. Nevím, proč jsem souhlasil se vstáváním ve 2.50 ráno, ale vyjeli jsme. Nejdřív hodinu klikatými uličkami s usínajícím řidičem a pak další skoro hodinu džípem pod vrchol. Východ Slunce ale stál za to – pomalý přechod stínů, probouzející se ptáci, postupné rozmrzání turistů nahoře..
Zajímavosti a tipy: 1) Součástí cesty džípem je i cesta pod samotný kráter Bromo. Vřele doporučujeme, vystoupání po 238 schodech až na okraj kouřící sopky je zážitek, ale zbavit se pak sirného zápachu a jemného sopečného popela chvíli trvá.
Po návratu na nás už čekal minivan, aby nás posunul dále do vnitrozemí ostrova Jáva, do města Yogyakarta..